Workshop věnovaný bal folku, taneční zábavě zaměřené na evropské lidové tance.
 |
| Mikuláš Bryan vysvětlující |
Na dvou jednoduchých bretonských písních jsme si vyzkoušeli, jak se tančí hanterdro a an dro, a jak se změní náš zpěv, když se při něm hýbeme - přirozeně se zdůrazní akcenty, na které je krok, zdvihy se lehce odpíchnou... Pak jsme se získané zkušenosti pokusili převést do interpretace dvou nejběžnějších bal folkových tanců - scottishe a mazurky. Ti, kdo nevědí, co je bal folk, nechť čtou směle dál, ostatní laskavě následující pasáž přeskočí a podívají se na noty a komentáře k nim na konci článku.
Termínem bal folk se označují taneční zábavy zaměřené na evropské lidové tance. Provozují se po celé západní Evropě, kolébkou bal folku je Francie, masivně se rozšířil do Belgie a nemálo vyznavačů má i v Německu, Itálii a Holandsku.
Bal folk se sice věnuje folklóru, ale bere ho jako živý taneční materiál. Cílem tu není pořádat vystoupení, ale zatančit si se stejně naladěnými lidmi. Na bal folkové akci zřídka narazíte na exhibicionisty v krojích, tance se vyvíjejí a ovlivňují je jiné taneční styly, muzika se pohybuje na široké škále od striktně tradiční přes vlastní skladby v lidovém duchu, až po moderní world music s inspiracemi rockem, funky, jazzem, hip hopem nebo etnickou hudbou neevropských národů.
Protože bal folk vznikl v sedmdesátých letech ve Francii, úhelným kamenem repertoáru jsou tamní lidové tance - značná část z nich ovšem byla a někde doteď je rozšířená po celé Evropě: polku, valčík, mazurka a scottish najdeme v různých podobách skutečně od Španělska po Rusko. Nezanedbatelnou část repertoáru ovšem tvoří lokální tance jednotlivých regionů, stejně jako nefrancouzských národů: kromě bourrée ze střední Francie, bretonských gavot, Gaskoňského rondeau a asymetrických valčíků z Alsaska tu najdeme i švédskou Polsku, baskické Fandango nebo izraelské kruhové tance.
Ačkoliv se bal folková taneční komunita na první pohled neliší třeba od tanečníků salsy, tanga nebo lindy hopu, jeden důležitý rozdíl tu najdeme - k bal folku jsou potřeba muzikanti. Zatímco u jiných tanečních žánrů jsou zcela běžné tančírny na reprodukovanou hudbu, bal folk zůstává věrný lidovému odkazu a téměř výhradně se odehrává tam, kde se sejdou tanečníci a hudebníci. Seminář tak zároveň posloužil jako jemné pobídka českým muzikantům, aby se nebáli do téhle u nás převážně neprobádané vody skočit. A protože v našich luzích a hájích jsou valčíky i polky běžný jevem, zaměřili jsme se na další dva nejrozšířenější zástupce párových bal folkových tanců - scottish a mazurku.
Scottish je párový tanec rozšířený po celém světě, některé prameny dokonce tvrdí, že původně pochází z Čech. Mezi našimi lidovými tanci ho skutečně najdeme, a to pod názvem šotyška, údajně má spojitost s třasákem. V podstatě se jedná o jednu z četných variant polky.
České pojetí je skutečně polce blízké a rytmická struktura odpovídá dvěma polkovým krokům a jednomu obkročáku. Ve francii a belgii, kde je dnes scottish nejpopulárnější, je akcentace mírně odlišná, místo českého polkového raz-a-dva se tančí (a hraje) krok-krok-krok-zdvih, obkročáková pasáž má pak slyšitelný zdvih po každém kroku: krok-zdvih-krok-zdvih-krok-zdvih-krok-zdvih.
NOTY
Scottish
Současná mazurka se od svého polského originálu z devatenáctého století v mnohém liší, především za ty roky značně zpomalila. Nejobvyklejší rytmická struktura ale zůstala stejná: krok-krok-zdvih / krok-krok-krok / krok-krok-zdvih / krok-krok-krok. S mazurkou, jak ji většina z nás zná z tanečních, to skutečně nemá kromě muziky skoro nic společného, ta se blíží spíš figurálním tancům devatenáctého století. Dnešní mazurka, jak se hraje a tančí na bal folkových akcích po celé západní Evropě, je intimní párový tanec.
Se zápisem mazurek je obecně problém, někdy se píší s předtaktím, někdy bez, systém se mi nepodařilo vysledovat. My jsme použili zápis bez předtaktí, protože tančit se začíná už hned první dobu, nicméně hlavní důraz v taktu se tím pádem posunul na domu druhou.
Píseň Sur le pont dy Lyon je lidová, úprava pro trojhlas vznikla původně pro kapelu Treizh.
NOTY
Mazurka
Poznámka k nahrávce: Omluvte, prosím, sníženou kvalitu záznamu. Od chvíle, kdy je třeba počítat ještě s děťátkem, stává se obtížným sejít se k jinému nahrávání než domácímu a nahrát něco, kde malý nebrečí.
Zpěv: Jana Kaprová, Martina Válková, Mikuláš Bryan, harfa: Wendy van der Meijs, dojaté dítě v pozadí Jonáš van der Meijs
text článku, noty, učební nahrávka | Mikuláš Bryan
Žádné komentáře:
Okomentovat