Takové lokální minimum je vcelku protivná věc. Objeví se vždycky, když si člověk říká "Jo, je to na dobré cestě. Pracuju na sobě a je to na tom vidět." To, čemu já říkám lokální minimum, je ale právě to období, kdy na sobě člověk pracuje a výsledek je horší než byl bez toho všeho úsilí (to, čemu matematika říká lokální minimum je k vidění např. zde). Vlastně mi vůbec není jasné, proč se něco takového děje, ale jelikož jsem pár lokálních minim ve svém "hudebním životě" potkala, chtěla bych vás (no a hlavně taky sebe, že jo) přesvědčit, že takováhle údolíčka na cestě vzhůru je prostě potřeba projít a nenechat se jimi odradit.